Zatraceně bolestná životní zkušenost obuvníka, Mancha a Pisca, obuvníkovy ženy, jejich dvou dětí ani tak, ne ty se bolí jinde, Marleny, té pěkné postarší Španělky a mé maličkosti, v několika větách.

Pisco a Mancho byli milenci, ale nijak jim to nebránilo rozkvétat v profesi, kterou si pro svůj život vybrali jako tu pravou, byli totiž natěrači. Natírali kde co a kde koho a své štěstí tak nejpřirozeněji našli v zemi, kde bylo sice podstatě méně Slunce, než v kraji, kde vyrostli, ale zase podstatně více příležitostí pěkně to někomu natřít.

Měli pobočku na rohu Okenářské ulice a ve výloze nápis: Dva plus jeden nátěr zdarma.

Já tou dobou podnikal, coby alibista. Poskytoval jsem alibi i nejvyšším státním úředníkům a nežil jsem si špatně. Sídlil jsem v domě v centru Města, hned vedle Obuvníkova krámku, který denně hlásal slevu na podražení a přesto se mu nijak zákazníci nehrnuli.

Tenhle nešťastný Obuvník Tony Švec ( pravým jménem Antonín Shoemaker ), měl ženu a dvě děti, co se co do šikovnosti potatili, ale zmámilo je podnikání na burze. Celý svůj mladý život tak zasvětili ustavičnému krachu, čímž bych je přestal zmiňovat, neboť na vývoji následujících událostí se podílejí jen mizivě. Žena obuvníkova byla celkem k světu, ale ten se k ní zrovna pěkně nechoval - neměla štěstí na muže, který jí zahýbal.

Tudy ke mně:

Přišel mi do kanceláře celý nešťastný, že na To ( pronesl ono slovo s takovým důrazem, že nešlo, než napsat ho s velkým písmenem ) žena přišla. Odešel ode mněvšak ujištěn, že bude vše v pořádku. Byla to však patrně přílišná pikanterie..

Tak tedy. Švecova milenka Marlena je mulatka a kupodivu, jak se na milenky sluší, už není nejmladší, ale Obuvník byl vždycky trochu podivín. Scházeli se u ní. Problém nastal v momentě, kdy Marlenina sousedka Karla, masérka Pisca odkryla inkriminovaný vztah rodilé Slepičí prdelce a ten Švece ihned natřel kde mohl.

Situaci značně zkomplikoval Mancho, neboť jej k Marleně kdysi pojila pupeční šňúra a byl na její avantýry, po smrti svého chrabrého otce La Manchy, alergický.

Vypěnil a udělal scénu před všemi, kteří zrovna byli po ruce. Beznohá teta Sally naštěstí nic neslyšela, jistě by ji kleplo. Odjakživa tvrdila, že je Švec kopyto a držela se od něj dál.

Přemýšlel jsem, jaké alibi by bylo možné aplikovat na případ tak zapeklitě komplikovaný.

Nenapadlo mě nic.

Tak jsem byl napaden Švecem, který byl donucen natěračem Manchem přiznat barvu. Obuvník křičel že jsem ho podrazil a draze že za to zaplatím.

Žena velkoryse přijala zpět muže za muže a Marlena vzala roha letadlem zpátky za Sluncem.

Všem se pak dost ulevilo, že je příběh u konce.

Uf.